Otázka v diskusi:
Spolupracující osoby - převod zásob

Renata Tomášková, 23.1.2024

Dobrý den
manžel je OSVČ (plátce DPH) a provozuje maloobchod se spotřebním zbožím. Jako spolupracující osobu má syna - na kterého převádí 30% PaV. Nyní jde manžel do invalidního důchodu a chce vše předat synovi.
Syna nyní uděláme plátce DPH a zajímá mne jak nejlépe lze převod zásob provést. Může manžel synovi prodat aktuální zásoby - z čehož manžel DPH odvede a bude mít syn nárok na odpočet z tohoto nákupu?
Je možné prodat zásoby spolupracující osobě?
Pokud syn nyní bude "hlavní OSVČ" a naopak manžel jen spolupracující - je nutné "toto" otočení nahlásit na FU, OSSZ a ZP?

1 odpověd:

  • Michal Mach, 23.1.2024

    Dobrý den,

    na spolupracující osobu lze rozdělit část příjmů a výdajů podnikatele. Nelze přesunout zásoby zboží.
    Pokud je vaší osobou spolupracující manžel či manželka, můžete na ni převést až 50 % příjmů a výdajů do maximální výše 540 tisíc Kč.
    Pokud je vaší osobou spolupracující někdo jiný, můžete na něj převést až 30 % příjmů a výdajů do maximální výše 180 tisíc Kč.

    Kdo může být spolupracující osoba u OSVČ :
    studující dítě,
    rodič v důchodu,
    manželka na rodičovské dovolené,
    manžel s hlavním pracovním poměrem u zaměstnavatele.

    Pro spolupracující osobu platí:

    Musí mít alespoň 18 let a být způsobilá k právním úkonům.
    Z hlediska daní se na ni nahlíží jako na OSVČ, ale nepotřebuje živnostenské oprávnění.
    Nemůžete na ni uplatnit slevu na manželku či manžela ani na dítě. Spolupracující osoba ale slevu uplatnit může.
    Příjmy a výdaje musí být mezi živnostníkem a jeho spolupracující osobou rozdělené podle toho, jak stanoví zákon (vizte níže v článku).
    Musí splnit oznamovací povinnost.

    Nahlášení spolupracující osoby: co všechno musíte udělat- O tom, že k sobě přibíráte spolupracující osobu, musíte informovat finanční úřad, okresní správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu. Na finančním úřadě se musí osoba spolupracující zaregistrovat k dani z příjmů a dostane vlastní DIČ. Na správě sociálního zabezpečení pak obdrží variabilní symbol pro platby záloh. Zálohy musí platit i na zdravotní pojištění.

    Pokud bude chtít manžel jako OSVČ předat podnikání na syna, nejlépe to udělá tak, že si syn vyřídí vlastní ŽL ( obdobného podnikání jako otec ), poté si syn zažádá o registraci k DPH. Otec poté prodá zboží a odvede DPH, syn si jako plátce DPH vynárokuje odpočet daně. Obdobně může otec převést i ostatní podnikání ( například ukončí nájem prostor s tím že si jej na sebe vezme syn, případně ukončí ostatní obchodní smlouvy a ty si znovu uzavře syn pod jeho podnikáním.

    Pokud by chtěl otec v důchodu dále podnikat tak samozřejmě může, buď samostatně nebo kooperovat poté se synem, a to buď tak že si ponechá vlastní ŽL a budou si vzájemně fakturovat ( například bude otec pro syna zajišťovat nevím třeba dopravu zboží ) pak bude vystavoval za dopravu FA na syna, ale každý podniká samostatně na svoje vlastní IČO, tady jsou pouze 2 omezení, jednak by měl účtovat ceny obvyklé ( na trhu ) a jednak pozor na švarcsystém ( otec by měl podnikat reálně, například mít více klientů ).

    Případně otec zruší svůj ŽL a ohlásí se pouze jako spolupracující osoba, rozdíl je v tom, že spolupracující osoba funguje v podstatě pouze k daňové optimalizaci ( z rozdělení PaV OSVČ ) případně tam, kde nelze partnera zaměstnat do PP ( OSVČ nemůže zaměstnat druhého z manželů, protože to výslovně vylučuje Zákoník práce )

    příklad z praxe

    OSVČ Karel má roční příjem 800 000 Kč. Výdaje počítá procentem z příjmů, při uplatnění 60% paušálu tak činí 480 000 Kč.

    Pokud podniká sám, má zisk (a tedy daňový základ) 320 000 Kč. 15% daň z příjmu u něj dělá 48 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) na daních odvede 17 160 Kč.

    Karel se ale rozhodl využít spolupracující osoby a 50 % svých příjmů a výdajů převedl na manželku Irenu. To znamená, že na ni převedl 400 000 Kč příjmů a 240 000 Kč výdajů.

    Daňové přiznání Karla pak vypadá takto:
    Příjmy: 400 000 Kč
    Výdaje: 240 000 Kč
    Zisk (daňový základ): 160 000 Kč
    15% daň z příjmu: 24 000 Kč
    Daňová povinnost po uplatnění slev: 0 Kč

    Daňové přiznání Ireny by vypadalo úplně stejně:
    Příjmy: 400 000 Kč
    Výdaje: 240 000 Kč
    Zisk (daňový základ): 160 000 Kč
    15% daň z příjmu: 24 000 Kč
    Daňová povinnost po uplatnění slev: 0 Kč

    Zatímco v prvním případě, kdy Karel podniká sám, zaplatí na daních 17 160 Kč, s využitím spolupracující osoby – manželky Ireny – neodvedou na daních nic.

    Spolupracující osoba v podstatě zoptimalizuje daně ( "hlavního podnikatele") , ale je to případ od případu. Navíc tento příklad je pouze na daň z příjmu, ještě je potřeba propočítat u obou odvody na SP a ZP.



Chcete-li odpovídat v diskusi, musíte se nejprve přihlásit.