Otázka v diskusi:
vyjmutí z obch.majetku

Dušan Melen, 20.5.2014

3 odpovědi:

• Eva Mrázková, 27.9.2014

  Dobrý den, prosím o radu: podnikám s manželem jako dvě fyzické osoby na základě sdružení dvou fyzických osob. Vedu jednoduché účetnictví a vše dělím 50:50. V roce 1996 jsme zakoupili dům, který jsme i s pozemkem vložili do podnikání. Dům je veden jako SJM ne na IČO. Na podnikatelský úvšr jsme provedli dostavbu domu - kolaudace 2006. Na dům se uplatňovaly odpisy i úroky. Jsme plátci DPH. Na úvěru zbývá doplati 1.5 mil. Od listopadu 2013 zde mám já, manžel a syn trvalé bydliště. Jsme před rozvodem. Je dohodnuto, že celý dům připadne mě, tzn, že půlku domu v SJM mi manžel daruje. V domě máme také adresu podnikání. Potřebovala bych vědět, jak dům vyndat z podnikání, jak správně odvést daně a správně se vypořádat u rozvodu. Mám v plánu po vyřešení rozvodu část domu pronajímat. děkuji

• Alena Boháčková, 4.10.2016

  Dobrý den, prosím o radu: jsem podnikatel-s.r.o, chci darovat nemovitosti vložené do podnikání dětem, jaké budou daně-budou platit daň z příjmu, vím, že darovací daň platit nebudou. Ještě se chci optat: je lepší darovat nemovitosti nebo sepsat závěť, popř. vše nechat na dědické řízení?

• Redakční rada Metodických aktualit, 5.9.2014

  V následujícím textu vycházíme z předpokladu, že spolu s domem byl do obchodního majetku vložen i související pozemek.
  
  1) Darování nemovitostí přímo z obchodního majetku
  
  Pokud OSVČ v průběhu zdaňovacího období daruje synovi dům, který je součástí jejího obchodního majetku, může si do daňových nákladů uplatnit polovinu ročního daňového odpisu domu [§ 26 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů]. V případě, že dojde k darování domu k 1. 1. následujícího zdaňovacího období, může daňově uplatnit celou výši ročních daňových odpisů. Daňová zůstatková cena darovaného domu a pořizovací cena darovaného souvisejícího pozemku představuje nedaňový náklad.
  
  Účetní zůstatková cena darovaného domu se zúčtuje na vrub účtu 543 – Dary a ve prospěch účtu 081 – Oprávky ke stavbám a následně se provede jeho vyřazení (MD 081/DAL 021). Darovaný pozemek se v pořizovací ceně vyřadí zápisem na vrub účtu 543 – Dary a ve prospěch účtu 031 – Pozemky.
  
  Darování hmotného majetku se v souladu s § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty považuje za použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
  
  Pokud by byl předmětný dům pořízen s DPH a byl by uplatněn odpočet daně na vstupu, jednalo by se z hlediska fikce uplatňované zákonem o dani z přidané hodnoty o dodání zboží za úplatu (pozn.: v souladu s novým vymezením pojmu zboží pro účely DPH se od 1. 1. 2014 stavba považuje za zboží). V takovém případě by se jednalo o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně dle § 56 zákona o dani z přidané hodnoty. V daňovém přiznání by bylo uvedeno na ř. 50 a současně na ř. 51 ve sloupci „Bez nároku na odpočet daně“, neboť toto plnění se nezapočítává do výpočtu krátícího koeficientu podle § 76 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty.
  
  V případě darování domu, u kterého při jeho pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně nebo který byl pořízen bez DPH, a v případě darování souvisejícího pozemku (pořízen bez DPH) se nebude jednat o dodání zboží za úplatu. V přiznání k DPH se tato transakce nepromítne, neboť nebude předmětem daně.
  
  Z pohledu obdarovaného syna se bude jednat o bezúplatné příjmy z titulu darování, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.
  
  Pokud by se jednalo o bezúplatné příjmy syna přijaté v souvislosti s jeho samostatnou činností (podnikáním), jednalo by se o zdanitelné příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů.
  
  V případě bezúplatných příjmů, které nesouvisejí s jeho podnikáním, by se jednalo o příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů. Protože by se však jednalo o bezúplatné příjmy od příbuzného v přímé linii, byly by tyto příjmy osvobozeny od daně, a to v souladu s § 10 odst. 3 písm. d) bod 1. zákona o daních z příjmů. Tyto příjmy by se neuváděly do daňového přiznání, z jejich titulu by synovi nevznikla povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
  
  Je však nutné si uvědomit, že pokud by syn podnikal a dům, který nabyl darem jako soukromá osoba, následně vložil do obchodního majetku, nemohl by ho daňově odpisovat. Hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí darem bylo od daně z příjmů osvobozeno, je dle § 27 písm. j) zákona o daních z příjmů vyloučen z odpisování. Obdobně by to platilo i v případě, pokud by tento dům jako soukromá osoba pronajímal.
  
  2) Vyřazení nemovitostí z obchodního majetku a následné darování
  
  V případě, že se OSVČ rozhodne dům a související pozemek před zamýšleným darováním vyřadit ze svého obchodního majetku (z důvodů jejich trvalého využívání pro soukromé účely), bude mít tohoto rozhodnutí obdobné daňové důsledky jako v případě ad-1).
  
  Při vyřazení domu z obchodního majetku v průběhu zdaňovacího období lze do daňových nákladů uplatnit polovinu ročního daňového odpisu, dojde-li k vyřazení až k 1. 1. následujícího zdaňovacího období, může OSVČ daňově uplatnit celou výši ročních daňových odpisů. Daňová zůstatková cena domu a pořizovací cena souvisejícího pozemku představují položky daňově neuznatelné.
  Při vyřazení nemovitostí z obchodního majetku nevzniká OSVČ žádný zdanitelný příjem.
  
  Účetní zůstatková cena domu se v případě vyřazení z obchodního majetku zúčtuje na vrub účtu 491 – Účet individuálního podnikatele a ve prospěch účtu 081 – Oprávky ke stavbám, následně se zaúčtuje jeho fyzické vyřazení. Vyřazení pozemku v pořizovací ceně se zaúčtuje na vrub účtu 491 – Účet individuálního podnikatele a ve prospěch účtu 031 – Pozemky.
  
  Trvalé použití hmotného majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu (stejně jako darování hmotného majetku) se v souladu s § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty považuje za použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně. Z hlediska daně z přidané hodnoty se tedy postupovat obdobně jako v případě ad-1).
  
  Následné darování vyřazených nemovitostí bude mít pro obdarovaného syna obdobné daňové důsledky jako v případě ad-1).
  
  Pozn.:
  
  Jaké daňové dopady by měl případný prodej nemovitostí synovi - ať už zahrnutých v obchodním majetku, nebo po jejich vyřazení z obchodního majetku, se lze dočíst v Metodických aktualitách č. 8/2014 (vychází 17. 9. 2014).