Otázka v diskusi:
vyřazení pohledávky
lidka,
3.1.2013
1. Jsem starobní důchodce, podnikám a vedu DE. Mám nedobytnou pohledávku ve výši 15 tis. Kč. Mohu ji zlikvidovat tím, že uvedu příjem v roce 2012, protože mám ještě možnost oodpočtu odeč. položky, kterou v dalších letech mít nebudu a stejně bych ji musela při ukončení činnosti připočítat?
2. Dcera známého ukončila učební obor výučním listem v září 2012 (opak.zkouška). Na ÚP nastoupila až v říjnu 2012. Může si otec uplatnit odpočet na dítě ještě za měsíc srpen 2012?
3. Při střídavé péči je možné uplatnit odpočitatelnou položku na dítě každému z rodičů 6 měsíců nebo se musí nějak přesně sledovat u koho dítě bylo délší nebo kratší dobu? Rodiče si navzájem podepíší prohlášení, protože dítě se střídá po 14 dnech, tedy každý 6 měsíců.
2 odpovědi:
-
Připojujeme stanovisko k bodu 3. dotazu:
Podmínky nároku na daňové zvýhodnění upravuje zákona o daních z příjmů v § 35c a § 35d. Tento nárok vzniká na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti.
Podle § 115 občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Z vymezení pojmu domácnost vyplývá, že každá fyzická osoba (tj. i vyživované dítě) může být příslušníkem jen jedné domácnosti. Příslušnost k domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů nebo rozhodnutí soudu. Pro posouzení existence společné domácnosti je přitom rozhodující vždy skutečný stav.
Dle pokynu GFŘ D – 6 „K § 38l odst. 3“ i v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije v domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale v domácnosti.
Daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále v domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude.
Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.
Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem v domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů, při absenci podrobnější úpravy v zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným prohlášením), a je-li tento druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele.
-
V následujícím textu jsme se snažili vyjádřit stanovisko k bodům 1 a 2:
Ad 1:
Povinné zvýšení základu daně o hodnotu pohledávky:
Neuhrazené pohledávky se přičítají k základu daně v případech uvedených v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů (např. při ukončení podnikatelské činnosti nebo při přechodu na paušální výdaje) nebo v § 23 odst. 14 zákona o daních z příjmů při přechodu z daňové evidence na účetnictví. V těchto případech nevstupují do základu daně pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů (insolvence, úmrtí, zánik dlužníka apod.).
Dobrovolné zvýšení základu daně o hodnotu pohledávky:
Zákon o daních z příjmů nepředpokládá dobrovolné dodanění neuhrazených pohledávek v daňové evidenci. V případě, že by byla dobrovolně dodaněna neuhrazená pohledávka v daňové evidenci, lze při ukončení podnikatelské činnosti nebo v jiném okamžiku, kdy se neuhrazené pohledávky přičítají k základu daně, využít § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů, dle kterého do základu daně nevstupují částky, které již byly zdaněny podle zákona o daních z příjmů u téhož poplatníka.
Odpis pohledávky v daňové evidenci:
Dle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů se dnem vyřazení majetku, tedy i pohledávky, z obchodního majetku poplatníka rozumí den, kdy poplatník tento majetek naposledy uváděl v daňové evidenci. Při vyřazení pohledávky je třeba základ daně zvýšit o výdaje spojené se vznikem pohledávky v souladu s § 5 odst. 6 a § 23 odst. 3 písm. a) bod 3. zákona o daních z příjmů.
Ad 2:
Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti za podmínek stanovených v § 35c zákona o daních z příjmů. Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě a dále také zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání.
Příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle tohoto zákona považuje mj. studium na středních a vysokých školách v České republice (s výjimkami uvedenými v § 12 odst. 1 citovaného zákona). Podle § 13 zákona o státní sociální podpoře soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (kam patří i střední odborná učiliště) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,
c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.
Dobu školních prázdnin nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost (viz § 10 zákona o státní sociální podpoře), dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci anebo výdělečná činnost a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc.
Podle § 72 odst. 2 školského zákona vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
Podle §75 školského zákona pokud žák nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Podle § 5 odst. 3 vyhlášky č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, žáci, kteří ukončí poslední ročník vzdělávání nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku, konají závěrečnou zkoušku v měsíci září následujícího školního roku v termínu stanoveném zkušební komisí.
Podle § 75 školského zákona žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
Dle zadání otec může uplatnit daňové zvýhodnění na dceru ve výši 1/12 naposledy za měsíc srpen 2012.
