8. 12. 2023
Sehnat pro svou firmu účetní je pro podnikatele stále obtížnější úkol. Samostatných účetních v tuzemsku stále ubývá a situace se zřejmě nezlepší ani v příštích letech. Ti, kteří si založili živnost v 90. letech, postupně odchází do důchodu a náhrada za ně není. Mezi mladší generací není o profesi příliš velký zájem.
„Podle signálů, které máme z regionů i od podnikatelské sféry, nedostatek samostatných účetních trvá. Stále platí, že poptávka společností po nich je vysoká,“ říká prezidentka Svazu účetních Magdalena Králová.
Trend potvrzuje také tuzemská pobočka personální agentury Devire. „Účetní vidím dlouhodobě jako nedostatkové zboží. Oproti loňsku naše agentura registruje ze strany firem o pětinu větší poptávku,“ uvádí Martina Hricinová, která se zaměřuje mimo jiné právě na nábor zaměstnanců v účetnictví.
Společnost Devire ale vydala tento týden průzkum, který firmám přináší dobrou zprávu. Podle něj je 52 procent oslovených zaměstnanců v oblasti účetnictví a financí otevřeno změně práce.
Podobně jako v jiných oborech je k sobě nalákají podniky, které jim dokážou nabídnout vyšší mzdu. V průzkumu personální agentury totiž odpověděly téměř dvě třetiny účetních, že nejsou spokojeni s aktuální výši svého výdělku.
„V Jihomoravském kraji je letos dokonce nespokojeno neuvěřitelných 87 procent účetních. Pokud tedy firmy dokážou kandidátovi nabídnout víc, než byl zvyklý, mají vyhráno,“ doplňuje Hricinová.
Také Králová si myslí, že účetní nejsou v současnosti adekvátně finančně ohodnoceni. „Aby se samostatná účetní dostala na normální plat kolem 40 tisíc korun, musí mít hodně klientů a stráví prací mnoho hodin. Její výdělek přepočtený na hodinu práce je tak podstatně nižší než třeba v případě lidí věnujících se daňovému poradenství,“ myslí si Králová.
Podle zářijové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, která se zaměřuje na průměrné výdělky v ekonomice, berou odborní pracovníci v oblasti účetnictví průměrně 41 315 korun hrubého. Měsíční mzda hlavních účetních je pak asi o tři tisíce vyšší.
Mzda se však výrazně liší podle toho, kde účetní pracuje. V Praze si podle aktuálního průzkumu agentury Devire vydělá mzdový účetní od 50 do 54 tisíc korun, mzda hlavního účetního pak dosahuje až 79 tisíc. Ve zbytku Česka jsou ale jejich mzdy asi o 20 tisíc korun nižší.
Současný nedostatek účetních vede k tomu, že jim firmy zadávají více práce. Podle Hricinové pociťuje přetížení více než třetina z nich. „Pravidelné přesčasy a hromada administrativy je někdy bohužel na denním pořádku. Pak to vede k tomu, že mě čas od času kandidáti tajně kontaktují s tím, že už účetnictví dělat nechtějí. Prosí mě o nabídky úplně mimo obor účetnictví a jsou odhodláni začít někde úplně od začátku,“ tvrdí Hricinová.
Nedostatek prohlubuje fakt, že se do oboru moc nových lidí nehrne. Podle čísel databáze Albertina, která monitoruje podnikatelské subjekty v Česku, na trh v roce 2021 vstoupilo 596 nových účetních. Jde o dramatický pokles, protože v předchozích letech neklesl počet nově registrovaných samostatných účetních nikdy pod 1100.
Důvodem může být nízká prestiž profese. „V době centrálně plánované ekonomiky byla práce účetních degradována na pořizování dat a toto povědomí stále trvá,“ říká Králová.
„Absolventi obchodních akademií si určitě nevysnili, že budou sedět za počítačem, opisovat papíry a ještě se stresovat, že nemají všechny potřebné podklady ke své práci včas,“ doplňuje Jan Šlachta, vedoucí oddělení firmy Seyfor, která pro účetní vyvíjí cloudový software.
Profesi by do budoucna mohly zatraktivnit nové technologie. Například umělá inteligence by mohla zvládnout jednodušší úkoly spojené s přepisem dokladů, a účetní by se tak mohli více věnovat samotné analýze dat.
Například daňový poradce ze společnosti EKP Advisory Michal Škrabiš říká, že část rutinních záležitostí se dá odstranit pomocí umělé inteligence už dnes. Lze například napojovat různé systémy přes softwarové rozhraní a jenom ukázat robotům, kde mají otevřít jaké okno a co mají v jednotlivých aplikacích „naklikat“. Následně se naučí rutinní operace dělat automaticky.
„Už dnes je možné bez dotyku lidské ruky poslat zákazníkovi výpis pohledávek a závazků,“ říká Škrabiš. Zatím to však podle něj dává smysl jen ve větších firmách, přesněji řečeno v těch, kde mají velké objemy účetních operací.
Největší překážkou většího zapojení umělé inteligence jsou podle Škrabiše obavy samotných účetních: „Mají strach z toho, že když vzniknou chybné operace, tak jim to naopak vezme čas, protože hledání chyby zabere desetkrát delší dobu než samotné účtování.“
Zdroj: www.hn.cz
