8. 11. 2023
Abychom měli zprávy z první ruky a mohli všechny změny včas do našich programů zapracovat, jsme v úzkém kontaktu se Svazem účetních. O rozhovor jsme proto požádali osobu nejpovolanější – Mgr. Ing. Magdalenu Královou, prezidentku Svazu účetních ČR.
Myslíte si, že už bylo načase, aby nový zákon o účetnictví vznikl?
Magdalena Králová: Zákon o účetnictví, který aktuálně platí, je v platný už od roku 1991, což je více než 30 let. V devadesátých letech minulého století nebyl dostatečný prostor, aby se účetnictví definitivně oprostilo od prvků socialistického účetnictví, které se více než na výkaznictví zaměřovalo na účtování. Takto pojatá koncepce neumí úplně reagovat na srovnatelnost v tržní a globalizované ekonomice. Překotný vývoj zaznamenal i vývoj technologií a je nutné, aby na něj reagovala už v tomto ohledu značně zpožděná legislativní úprava. Takže ano, myslím, že už opravdu bylo na čase.
V jaké fázi se aktuálně nový zákon nachází?
Magdalena Králová: Pokud jde o novou účetní legislativu, aktuálně je již hotové paragrafové znění a vznikají vyhlášky. Právě na vyhlášky se čekalo s definitivním dotvořením zákona, protože místy je úprava tak provázaná, že jedno bez druhého dotvořit nešlo. Do měsíce by mělo být vypořádáno vnější připomínkové řízení a zákon by měl přejít do vlády.
Velmi reálně ale můžeme očekávat i novelu stávajícího zákona o účetnictví, k němuž dochází formou pozměňovacího návrhu k „ozdravnému balíčku“. Jde o novelizaci, která umožní zavedení tzv. funkční měny a implementuje evropské směrnice týkající se nefinančního výkaznictví.
Tzv. funkční měna dá účetní jednotce možnost volby měny, ve které povede své účetnictví. Mohla byste nám o ní říct něco více?
Magdalena Králová: Na zavedení funkční měny byl silný tlak, takže pokud projde ozdravný balíček dalšími koly legislativního procesu, je velmi pravděpodobné, že tato možnost nastane už od roku 2024. Zdůrazňuji, že koncepce funkční měny je dána jako možnost, nikoli povinnost.
Aby k ní mohly účetní jednotky přistoupit, musí být tato jiná měna pro ně opravdu funkční. To znamená, že půjde hlavně o to, které prostředí nejvíce ovlivňuje ceny zboží a služeb (zpravidla tedy měna, v níž se fakturuje a platí). Tuto „funkčnost“ může dát ale i konkurenční prostředí či právní regulace státu, který má na určování prodejní ceny největší vliv. Nemusí jít ale jen o vliv v tržbách, funkční měnou se může stát naopak i ta, která nejvíce ovlivňuje pořizovací cenu vstupů. Od nového roku by tato možnost měla platit pro euro, americký dolar a britskou libru, později se pak má uvolnit zcela pro jakoukoli měnu, která bude funkční. Určitě to omezí kurzové rozdíly. Ne však úplně a například česká koruna se bude chovat tak, jak se dnes chovají přepočty měny zahraniční. Jedná se v této souvislosti o tom, že daňově by nově měly být kurzové rozdíly neúčinné.
Pokud jde o daně a odvody, plánuje se přizpůsobení daně z příjmů, kde se čeká možnost výpočtu i placení daně ve zvolené funkční měně. S českou korunou ale nadále počítají mzdy, odvody související se mzdami a DPH včetně kontrolního hlášení. Tady všude budou měny v systémech existovat vedle sebe.
Co je potřeba ještě dořešit, aby nový zákon o účetnictví mohl vzniknout? Potýká se s nějakými potížemi?
Magdalena Králová: Aktuálně se finalizuje tzv. doprovodný zákon, aby mohl co nejdříve do připomínkového řízení. Ačkoli se to nezdá, zákon o účetnictví novelizuje celou řadu právních předpisů. Největší průnik je ale samozřejmě s daní z příjmů a tady do sebe musí zákony „zapadnout“. Nicméně časové schéma jsem již předeslala a nyní je už rozhodnuto, že účetnictví se do dalšího procesu posune a doprovodný zákon již případně zareaguje na zafixované účetní řešení.
Pokud jde o vyhlášku, zůstávají ještě některé body, které jsou zatím předmětem odborné diskuse, jako například zajišťovací účetnictví, respektive vykazování finančních derivátů či problematika bioaktiv. Potíže a důsledky průtahů se vznikem legislativy jsou spíše objektivní mimo tvorbu účetních předpisů. V době, kdy se začal nový zákon o účetnictví chystat, nikdo netušil, jak překotné dění nás čeká, na to vše muselo Ministerstvo financí nutně reagovat a účetní legislativa nabrala skluz. Za mě je vlastně chvályhodné, že je pouze roční.
Jaké jsou základní směry nového zákona o účetnictví?
Magdalena Králová: Myslím, že alfou a omegou nové účetní legislativy je primární důraz na výkaznictví, nikoli samotné účtování. Tím je zákon v podstatě liberálnější, protože umožní v určitých situacích zvolit jiný postup v zájmu řádného zobrazení. Účetnictví zavádí řadu prvků inspirovaných mezinárodními účetními standardy, což účetní mnohdy donutí podívat se na věci „jinak“. Na druhou stranu však přináší i velké úlevy těm nejmenším účetním jednotkám, kde, pokud vezmeme v úvahu jen legislativní povinnost, se může život účetním značně zjednodušit. Některým entitám, třeba drobným spolkům, se povinnost vést účetnictví úplně ruší.
Kterou změnu považujete v novém zákoně za nejzásadnější?
Magdalena Králová: Právě posun k výkaznictví a fakt, že zákon explicitně zavádí účel právní úpravy jako hodnotu účetní informace pro uživatele. Proto už není zásadní, jak se zaúčtuje ta která operace, ale jak se projeví ve výkazech. Prvky mezinárodních standardů zase povedou k hodnotnější ekonomické úvaze (třeba prací se současnou hodnotou) a vyšší srovnatelnosti zveřejněných účetních závěrek. Zásada „jak účtuji, tak daním“ v daních nabude na významu.
Která změna bude mít dopad na nejvíce lidí?
Magdalena Králová: Při všech koncepčních novinkách si myslím, že na většinu lidí dopadne spíš administrativní úleva. Účetnictví pro tzv. mikro účetní jednotky se zjednoduší a těchto subjektů je přeci jen nejvíc. Prakticky jediná koncepční změna, která na ně dopadne, je účtování o leasingu. Na to už ovšem na ministerstvu vzniká metodika, aby se účetní měli o co opřít.
Některé další prvky budou moci převzít účetní jednotky dobrovolně. Zejména při využití služeb externích účetních to může nastat. Chci tím hlavně říci, že ti nejmenší podnikatelé se určitě nemusí nové účetní legislativy bát.
Začne být nový zákon o účetnictví skutečně účinný od roku 2025? Stihne se podle Vás vše připravit?
Magdalena Králová: S účinností od roku 2025 se stále počítá. Podle aktuálního plánu legislativních prací by měla být známa finální podoba zákona včetně vyhlášek do konce roku. Definitivní legislativní text by měl být znám do pololetí 2024. Vůli k dokončení účetní legislativy deklaruje i usnesení vlády ze srpna tohoto roku.
Dlouhodobě věřím, že kde je vůle, tam je cesta. Myslím si, že ta cesta nebude ještě úplně jednoduchá. Samozřejmě to znamená už nyní avizovat změny, začít se s nimi sžívat a připravovat se, ale ministerstvo je v tomto ohledu velmi transparentní a s odbornou veřejností hledá maximální shodu. Štěstí přeje připraveným. A já věřím, že účetní veřejnost tuto přípravu zvládne.
