15. 10. 2020
Zákon o účetnictví neřeší jen právní úpravu účetnictví a výkaznictví, jako takového, ale také hmotně právní úpravu sankcí za porušení účetních předpisů. Procesní úpravu řeší od roku 2017 nový „Přestupkový zákon“.
V září tohoto roku řešil Nejvyšší správní soud dosud nerozhodnutou otázku, jaká je délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon, tj. Zákon o účetnictví, nestanoví horní sazbu pokuty ve výši alespoň 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty. K rozhodnutí dospěl v rozsudku č. 10 Afs 72/2020 ze dne 29. 9. 2020.
Zákon o odpovědnosti za přestupky nově stanovuje promlčecí doby dvě. Právě tam, kde je horní sazba sankce alespoň 100 000 Kč je promlčecí doba tříletá. Na ostatní přestupky, včetně těch, kde je sankce dána procentní sazbou, pak dopadá promlčecí doba jednoletá. Během této doby musí správní orgán přinejmenším zahájit řízení o přestupku, pokud tak neučiní, trestnost zaniká. Soud se tak přiklonil k tezi, kterou jsme do té doby pro nejednoznačnost vykládali v rámci premisy „v pochybnostech ve prospěch“ a výkladově k tomuto závěru dospělo v minulosti již i Ministerstvo vnitra v „Často kladených dotazech k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky“.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že zásadou je jednoroční objektivní promlčecí doba. Nelze ani argumentovat, že maximálně stanovená výše pokuty do výše 3 % hodnoty aktiv, může v konkrétních případech hraniční hodnotu 100 000 Kč překročit. Dle NSS není možné, aby se promlčecí doba u stejného typu přestupku lišila v závislosti na aktuálních majetkových poměrech účetní jednotky, která se přestupku dopustila. Soud pak připomíná, že ať je přestupce obdařen vysokou či nízkou hodnotou aktiv, stále o postih za stejný přestupek. Rozdílná aktiva se projeví nikoliv v délce promlčecí doby, ale ve výměře pokuty.
Ačkoli je tento rozsudek pro jednotku, která se dopustila přestupku příznivý, dlužno dodat, že tímto rozsudek rozhodně nebagatelizuje soud porušování zákona o účetnictví. Naopak připomíná, že procentuální vyjádření horní hranice sazby pokuty se v principu vyskytuje právě u přestupků s vyšší mírou typové společenské škodlivosti. Dle NSS se proto nejspíše jedná o určitou nerozumnost stávající právní úpravy, kterou ovšem nemůže soud korigovat.
Rozsudek naleznete zde
