Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce (§ 213 odst. 3 zákoníku práce).
Ve vztahu k čerpání dovolené zákoník práce v § 217 odst. 1 stanoví, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v zákoníku práce není dále stanoveno jinak. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Pravidla pro čerpání dovolené pedagogických pracovníků stanoví § 4 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Z tohoto ustanovení vyplývá, že dobu čerpání dovolené určuje ředitel školy nebo školského zařízení podle rozvrhu čerpání dovolené
a) pedagogickým pracovníkům zpravidla na dobu školních prázdnin,
b) učitelům mateřských škol s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám na pracovišti tak, aby ji čerpali především v době přerušení nebo omezení provozu mateřské školy,
c) pedagogickým pracovníkům ve školských zařízeních s celoročním provozem v průběhu celého školního roku.
Zaměstnanec by měl nejprve čerpat dovolenou za kalendářní rok 2009 a poté dovolenou za kalendářní rok 2010. V rámci zůstatku nevyčerpané dovolené za rok 2010 (25 pracovních dnů) je nutné z pohledu zákoníku práce rozlišit, zda se jedná o část nevyčerpané dovolené, která spadá do rozsahu základní výměry 4 týdnů, nebo o část nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny.
1) nevyčerpaná dovolená v rozsahu 4 týdnů
Podle § 218 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, pokud jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok a má-li alespoň na 4 týdny dovolené právo.
Jestliže zaměstnavateli brání v určení čerpání dovolené v rozsahu 4 týdnů překážky v práci na straně zaměstnance uvedené v § 217 odst. 4 (např. nemoc) nebo naléhavé provozní důvody, je povinen určit tuto dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku (výjimkou je situace, kdy zaměstnavatel nemůže určit čerpání dovolené ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu čerpání rodičovské dovolené; v takovém případě určí dobu čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené).
Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dovolenou ani do 31. října příštího kalendářního roku (nevztahuje se na uvedenou výjimku), je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den. Nevyčerpá-li takto zaměstnanec dovolenou ani do konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká.
Konkrétně:
Zaměstnanec ze základní výměry dovolené za kalendářní rok 2010 nevyčerpal 5 pracovních dnů. Tuto část dovolené je nezbytné vyčerpat do konce roku 2011, jinak mu právo na tuto dovolenou zanikne. Nelze ji ani proplatit, protože tuto možnost zákoník práce připouští jen v případě skončení pracovního poměru (věta první § 222 odst. 2 zákoníku práce).
2) nevyčerpaná dovolená, která přesahuje 4 týdny
Jestliže zaměstnanec nemohl z důvodů uvedených v § 218 odst. 2 zákoníku práce (např. z provozních důvodů, z důvodu nemoci) vyčerpat dovolenou, která přesahuje 4 týdny, ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku (§ 218 odst. 5 zákoníku práce).
V souladu s § 222 zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu za tu část nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny, přísluší zaměstnanci nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemohl tuto dovolenou vyčerpat do konce příštího kalendářního roku. Tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol přísluší náhrada mzdy nebo platu nejvýše za 4 týdny nevyčerpané dovolené.
Konkrétně:
Pokud by zaměstnanec nevyčerpal dovolenou za kalendářní rok 2010, která přesahuje 4 týdny (v daném případě činí 20 pracovních dní), do konce roku 2011 a nesouhlasil by s jejím převedením do kalendářního roku 2012, vznikl by zaměstnanci nárok na její proplacení již po skončení roku 2011, a to ve výši průměrného výdělku.
Pokud by souhlasil s jejím převedením do roku 2012 a přesto by ji do konce tohoto roku nevyčerpal (např. z důvodu nemoci, nástupu na mateřskou či rodičovskou dovolenou), příslušela by mu za ni náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Tato varianta je ale spíše teoretická.
