-
Dobrý den,
U firmy je ubytování ( FA za hotel ) daňovým nákladem.
U FO zaměstnance ( to že je ze SK nevadí, je občanem EU a je li zaměstnán v ČR, platí u něj stejná pravidla, jako pro tuzemského zaměstnance ).
Pak ovšem platí ujednání podle : § 6 odst. 9 písm. i) ZDP a sice :
Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,
Pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště = není li toto dodrženo, osvobození příjmu u zaměstnance se neuplatní, v tomto případě byste musel celou částku, zahrnout do mzdy a podrobit všem odvodům.
-
Dobrý den,
děkuji za odpověď.
Ještě bych poprosil o vysvětlení, jaké kritérium se bere pro bydliště u těchto cizinců.
Trvalé bydliště: SK
Přechodný pobyt dle registrace v ČR: Brno
FA za ubytování na hotelu: Brno.
i když má tedy trvalé bydliště na SK, tak se v tomto případě posuzuje, že přechodné ubytování je shodné s bydlištěm - obojí Brno? A musí tedy podléhat všem odvodům?
Děkuji
-
Dobrý den
v ust. zákona je uvedeno : Pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště
Není uvedeno trvalé bydliště, smyslem je pravděpodobně to, aby pokud bydlíte v Brně pak není důvod osvobozovat ubytování zaměstnance ( které je ale taky ) v Brně.
Protože z Brna do Brna to máte úplně stejnou cestu ( je to jedna a tatáž obce / město ) ať jste u sebe doma nebo na hotelu.
V tomto případě by bylo i zajímavé posouzení FA z hotelu na firmu, protože nedává moc smysl, pokud bydlíte v jednom a tom samém městě, ubytovávat se mimo své bydliště.
-
Díky moc za vysvětlení.
Ještě poslední dotaz k tématu:
Co se týče faktury za ubytování - pokud bude zaměstnanci plná výše zahrnuta do mzdy ke zdanění - má firma nárok na odpočet DPH?
Děkuji
-
Dobrý den,
Pro zaměstnavatele je závazek poskytnutí přechodného ubytování zaměstnanci daňově účinným nákladem v případě, že je tento závazek zakotven v pracovní smlouvě jako jedna z povinností zaměstnavatele nebo je stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad dokonce ve sjednané výši, bez stanovení finančního limitu v souladu s ustanovením paragrafu 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů, pokud je sjednán jako pracovně-právní nárok zaměstnance.
Pokud je zaměstnavatel plátce DPH, platí, že pro přechodné ubytování zaměstnanců si DPH může odečíst na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění vyjmenovaných v paragrafu 72 zákona o DPH.
Samozřejmě FA za ubytování musí mít všechny náležitosti daňového dokladu.
-
Příjmy společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným jsou z pohledu zákona o daních z příjmů příjmy ze závislé činnosti. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je v zákoně o daních z příjmů označen jako zaměstnanec a plátce příjmů jako zaměstnavatel, přestože se nejedná o pracovněprávní vztah dle zákoníku práce, ale o vztah dle zákona o obchodních korporacích.
Od daně z příjmů ze závislé činnosti je dle § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních z příjmů osvobozena hodnota přechodného ubytování poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.
Bydlištěm se dle § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
Dle Pokynu GFŘ D-59 K § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních z příjmů daňové osvobození nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem formou přechodného ubytování se vztahuje za podmínek stanovených v tomto ustanovení také na zaměstnance, který je v České republice daňovým nerezidentem. Podmínka přechodného ubytování v České republice nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v České republice měl takový poplatník v místě pobytu (ubytování) v České republice stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v České republice mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa jeho přechodného ubytování.
V případě hodnoty přechodného ubytování se jedná o částku včetně daně z přidané hodnoty. Pokud tedy hodnota přechodného ubytování činí včetně daně z přidané hodnoty 4 480 Kč, částka přesahující limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti, která v případě, že není společníkem uhrazena, podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti, sociálnímu a zdravotnímu pojištění, činí 980 Kč.
Z pohledu společnosti s ručením omezeným se může jednat o daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů jako náklad na práva zaměstnanců vyplývající z vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy s tím, že musí být splněny ještě podmínky uvedené v § 25 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, tj. obec přechodného ubytování nesmí být shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.
Pokud by měl společník trvalý pobyt a stálý byt na Slovensku a neměl bydliště v ČR, potom by mohl uplatnit osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti do výše hodnoty přechodného ubytování 3 500 Kč měsíčně včetně daně z přidané hodnoty a společnost by mohla při splnění podmínek uplatnit daňový náklad.
Pokud má společník v ČR v místě výkonu práce přechodný pobyt ve smyslu Pokynu D-59 pro účely získání daňové rezidence v ČR, potom se nejedná o přechodné ubytování, které lze osvobodit od daně z příjmů ze závislé činnosti, ani o daňový náklad zaměstnavatele.
Pokud má společník trvalé bydliště ve stejném městě, kde se mu hradí ubytování v hotelu, nejedná se o hodnotu přechodného ubytování, které lze osvobodit od daně z příjmů ze závislé činnosti, ani o daňový náklad zaměstnavatele.
