Vývoz zboží obchodní povahy, tj. v rámci podnikatelské činnosti, má dvě důležité roviny (oblast celní a daně z přidané hodnoty).
Co se týče celní oblasti, kterou zajišťují celní orgány EU, je třeba nahlížet na vývoz následujícím způsobem. Celní orgány povinně sledují jakýkoli výstup zboží (movitých věcí) z EU do třetí země. Na vyvážené zboží z EU do třetí země se v souladu s unijní celní legislativou neuplatňuje vývozní clo. Veškeré zboží, které má opustit území Evropské unie, podléhá celnímu řízení a je nezbytné dané zboží deklarovat na celním prohlášení u celního úřadu.
Celní prohlášení pro vývoz zboží se podává elektronicky v podobě jednotného správního dokladu – JSD, případně ústně či úkonem nahrazujícím plnohodné celní prohlášení. Ústní celní prohlášení a úkon lze využít zejména na zboží soukromé nebo neobchodní povahy. V případě zboží obchodní povahy pro účely podnikání lze ústní celní prohlášení při vývozu zboží použít i na zboží, jehož hodnota nepřesahuje 1 000 EUR nebo jehož čistá hmotnost nepřesahuje 1 000 kg.
Z dotazu lze učinit závěr, že celní řízení bylo deklarantem řádně zahájeno a pravděpodobně bylo pro účely e-vývozu zásilce přidělené číslo VDD a MRN číslo. Obě tato čísla jsou nositeli informací o řádném průběhu a dokončení vývozní transakce pro celní účely. Vývozní celní prohlášení má z hlediska celního řízení dva základní body na pomyslné časové ose (zahájení a ukončení). V celním prohlášení je stanoven tzv. výstupní celní úřad, který je odpovědný za tzv. uzavření MRN čísla. To je informace mezi tzv. výstupním celním úřadem a celním úřadem, kde bylo podáno celní prohlášení o tom, že zboží řádně vystoupilo z EU. Pro tyto potřeby je stanovena lhůta 150 dnů.
Není-li tzv. výstupním celním úřadem uzavřena konkrétní vývozní transakce, tak dochází k tzv. marnému uplynutí lhůty a celní úřad vývoz zruší. Proč není MRN uzavřeno? Důvody mohou být různé - např. tam zboží skutečně není přepraveno a k vývozu nedošlo. Občas se také stane, že výstupní celní úřad prostě pochybí a zboží řádně přepravené do třetí země není vypořádané v podobě uzavření MRN čísla.
To má za následek, že celní úřad podání tohoto rozhodnutí neobdrží a vývoz ruší. Vývozcům lze v těchto situacích doporučit následující postup. Blíží-li se lhůta tzv. marného uplynutí zboží a vývozce má objektivní a podložené informace, že zboží bylo řádně vyvezeno a doručeno adresátovi, tak je nutné učinit oznámení celnímu úřadu podání celního prohlášení a prokázat vývoz tzv. náhradními prostředky (doklad o převzetí zboží kupujícím, kupní smlouva, přijatá platba vázaná na převzetí zboží apod.). Celní úřad má právo na základě předložených důkazů vývozcem nahradit chybějící administrativní úkon z celního úřadu výstupu vlastním rozhodnutím, což je pro vývozce naprosto postačující.
Pro potřeby DPH se vývozem zboží rozumí jakýkoliv výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země podle § 66 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDPH“).
Pokud se jedná o vývoz zboží (tj. výstup zboží z území EU do třetí země), který je dodáním zboží (obvykle prodej zboží do třetí země), pak takové dodání zboží může být osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.
V podnikání se běžně vyskytují případy, kdy vývoz zboží není osvobozen od daně, neboť se vůbec nejedná o dodání zboží, avšak stále se jedná o vývoz zboží z pohledu celních předpisů. Takový vývoz zboží, který není dodáním zboží, není předmětem daně. V praxi jde např. o přemístění obchodního majetku z území EU do třetí země bez převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník se záměrem jeho zušlechtění nebo pronájmu, zapůjčení atd.
Z dotazu spíše vyplývá, že se jednalo o dodání zboží mezi tuzemským dodavatelem a mexickým odběratelem. Je zřejmé, že zboží fyzicky skutečně bylo do Mexika přepraveno, avšak nedošlo k řádnému uzavření vývozu z pohledu celních předpisů. Transakce byla vývozcem uvedena na řádku 22 DAP DPH a osvobozena od DPH s nárokem na odpočet v souladu s § 66 ZDPH.
Pohled správce daně na to, zda zboží bylo skutečně vyvezeno do třetí země, je nezávislý na pohledu celních orgánů. Plátce DPH vyvážející zboží, které nebylo řádně celními orgány pro potřeby e-vývozu ukončeno, musí v případě potřeby přesvědčit správce o tom, že zboží bylo fyzicky přepraveno do třetí země a došlo k dodání. Ideálně jde samozřejmě o důkazy v podobě přepravních dokladů. Pokud tyto důkazy chybí, tak lze využít důkazy jako přijatá platba, prohlášení odběratele, fotodokumentace zboží učiněná ve třetí zemi atd.
Závěrem lze s ohledem na zřejmý nedostatek důkazů o uskutečnění vývozu (absence řádného uzavření vývozu ze strany celních orgánů, chybějící přepravní doklady i nekomunikativní odběratel) konstatovat, že bude poměrně obtížné tzv. unést důkazní břemeno v případě, že správce daně provede daňovou kontrolu.
Dobrý den,
toto je problematika pro daňové poradce, mohu Vám k nomu napsat pouze co mám uloženo od daň. poradce :
Cílem tohoto příspěvku je sjednotit výklady ustanovení zákona o DPH , které se týkají aplikace DPH při vývozu zboží. Konkrétně se jedná o to, jakými doklady je nutno doložit vývoz jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně.
Dle §66, odstavec 5 zákona o DPH v platném znění (dále jen ZDPH) může plátce uvést vývoz zboží do daňového přiznání pouze v případě, že má k dispozici doklad prokazující vývoz zboží podle §30 odst. 4 ZDPH. V současné době však velice často dochází k případům, kdy se vývozci nevrátí vývozní JSD na zboží vyvážené do států mimo EU, a to především v případě nákladní automobilové přepravy zboží.
Dle názoru je možno i v tomto případě považovat a deklarovat daný vývoz zboží jako osvobozené plnění, a to na základě následujících argumentů:
Dle §66, odst. 3 je vývoz uskutečněn, pokud:
zboží bylo propuštěno např. do režimu vývoz
vystoupilo do třetí země, tj. mimo EU
na daňovém dokladu prokazujícím vývoz zboží, kterým je v případě vývozu JSD, je celním orgánem potvrzen výstup zboží z EU
Nicméně v poslední větě tohoto odstavce je uvedeno, že pokud není výstup potvrzen celním orgánem, prokazuje plátce splnění podmínek pro osvobození od daně jinými důkazními prostředky. Jestliže tedy plátce daně může prokázat výstup zboží jinak (např. přepravními doklady), vývoz je pro účely možno považovat za uskutečněný ve smyslu odstavce 3 a je tudíž možno přiznat osvobození od daně ve smyslu odstavce 4 téhož paragrafu.
Vývoz zboží je možno, resp. nutno deklarovat v daňovém přiznání dle podmínek stanovených v § 66 odst. 5, jestliže daný subjekt má k dispozici alespoň ověřenou kopii (opis) relevantního vývozního JSD, i když na něm není potvrzen výstup zboží z EU. Výstup zboží je nutno v tomto případě doložit jiným způsobem.
Stanovisko MF: Souhlas
Pokud nemáte nic a nejste schopni doložit vývoz ani jiným způsobem, pak záleží na jakém si zhodnocení rizika situace. pokud FA byla vystavena v režimu osvobození ( vývoz ) který je neprůkazný, a tedy osvobození uplatněno být nemělo, tak pokud jde o můj osobní názor ( ale bez záruky že se tím budete řídit ) :
- buď to necháte tak, pokud nepřišla výzva z FÚ, daňový řád stanoví, že správce daně má lhůtu tří let, ve které je oprávněn stanovit daň, snížit ji či zvýšit. Prekluze daně znamená, že finanční úřad již nemá pravomoc daň vymáhat.
- nebo pokud to skutečně nesplní osvobození pro vývoz a je zde reálné riziko jaksi zvýšené pozornosti FÚ, podáte "dobrovolně - nebo nedobrovolně " dodatečné DPH a Následné KH kde tyto FV dodaníte.
Poraďte se s daňovým poradcem.
