Otázka v diskusi:
Jak účtujete svěřenský fond ?

Michal Mach, 25.1.2023

Dobrý den,

jek sestavujete počáteční rozvahu u SF ? SF není ani podnikající FO ani PO ani NO nebo nadace , jde o soubor vyčleněného majetku zakladatelem do SF ( jakmile jej vloží do SF stane se "majetkem bez vlastníka" ) , ve prospěch obmyšleného, pod správou správce fondu. SF jsou ve své podstatě pouze souborem majetku bez právního vlastníka ( SF a majetek v něm nikdo právně nevlastní ), lze jej pouze spravovat.

Přesto musí vést SF účetnictví ( je ÚJ )

Jak se sestavuje počáteční rozvaha SF ? Například vyvedení peněz do SF zakladatelem, jako počáteční rozvahu bych účtoval 221 / 413 ? ( s tím že SF nemá žádný povinný ZK )

Následné plnění z podstaty ( tedy z vložených aktiv ( nikoli ze zisku ) ve prospěch obmyšleného pak : 413 /221, tedy tak, aby došlo k vzájemné kompenzaci A a P až do úplného plnění pro obmyšlenou osobu ( tím by se naplnil účel SF a SF mohl zaniknout )

účtuje se to takto ?






1 odpověd:

  • Metodická rada SÚ ČR, 14.6.2023

    Svěřenský fond je podle § 1 odst. 2 písm. i) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), účetní jednotkou. Protože není svěřenský fond vyjmenován v § 1f zákona, není mu umožněno vést jednoduché účetnictví. Svěřenský fond tedy musí vést vždy podvojné účetnictví.

    Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, rozlišuje v § 1451 dva různé okamžiky. Svěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. Svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů.

    Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Toto tedy znamená, že v okamžiku vzniku svěřenského fondu je svěřenský fond povinen účtovat o majetku vyčleněném do tohoto fondu.

    Podle § 4 odst. 1 zákona je svěřenský fond povinen vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Ke dni vzniku musí podle § 19 odst. 1 zákona sestavit svěřenský fond zahajovací rozvahu.

    Před sestavením zahajovací rozvahy musí svěřenský fond rozhodnout, podle jaké účetní vyhlášky bude postupovat při vedení účetnictví. Rozhodnutí závisí na účelu svěřenského fondu. Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, nebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby (viz § 1449 odst. 2 občanského zákoníku). Pokud je účelem svěřenského fondu dosažení zisku, bude postupovat podle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška 500“). Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu (viz § 1449 odst. 3 občanského zákoníku). Pokud hlavním účelem svěřenského fondu není dosahování zisku, bude postupovat v souladu s vyhláškou Ministerstva financí České republiky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška 504“).

    Pro svěřenský fond, který postupuje podle vyhlášky 500, je obsah zahajovací rozvahy upraven v Českém účetním standardu č. 012 – Změny vlastního kapitálu. Body 3.1.1 a 3.2. tohoto standardu upravují obsah zahajovací rozvahy pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Protože konkrétně pro svěřenský fond nejsou pravidla sestavení zahajovací rozvahy upravena, je nutné postupovat obdobně. Svěřenský fond, který postupuje podle vyhlášky 504, nemá ve vyhlášce 504 ani v souvisejících českých účetních standardech nikde definovaný obsah zahajovací rozvahy. Svěřenský fond, který postupuje podle vyhlášky 504, by tedy měl při sestavení zahajovací rozvahy postupovat obdobně, jako svěřenský fond postupující podle vyhlášky 500.

    Zahajovací rozvaha obsahuje údaje

    a) o aktivech – konkrétně o majetku, který je vyčleněn do svěřenského fondu,
    b) o závazcích, které souvisí s majetkem vyčleněným do svěřenského fondu (např. při vyčlenění závodu),
    c) rozdíl mezi souhrnem ocenění aktiv [písm. a)] a závazků [písm. b)], který se vykáže v pasivech na položce A.I.1 – Základní kapitál - účtová skupina 41 (vyhláška 500), popř. A.I.1 – Vlastní jmění - účtová skupina 90 (vyhláška 504).

    Technicky se údaje obsažené v zahajovací rozvaze považují za počáteční stavy příslušných rozvahových účtů.

    Účetní jednotky postupující v souladu s vyhláškou 500 uvádějí údaje uvedené v zahajovací rozvaze v rozvaze za první účetní období (běžné období) ve druhém sloupci namísto informací za minulé období (viz § 4 odst. 7 vyhlášky 500). Účetní jednotky postupující v souladu s vyhláškou 504 uvádějí údaje ze zahajovací rozvahy v rozvaze za první účetní období (běžné období) v prvním sloupci, kde se uvádějí částky aktiv a pasiv se stavem k prvnímu dni účetního období (viz § 5 odst. 2 vyhlášky 504).

    Plnění ve prospěch obmyšleného bude vykazováno podle účelu svěřenského fondu. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, který je zřízen za účelem dosahování zisku a jeho rozdělení obmyšleným osobám, postupuje podle vyhlášky 500 a měl by vykazovat plnění ve prospěch obmyšlených osob jako rozdělení zisku, obdobně jako obchodní korporace. Veřejně prospěšný svěřenský fond, který není zřízen za účelem dosahování zisků, postupuje podle vyhlášky 504 a měl by plnění ve prospěch obmyšlených osob vykazovat jako náklad (např. náklad na poskytnuté dary). Jako náklad by mělo být vykazováno také „plnění z podstaty“, tedy plnění, které není rozdělením zisku.

Chcete-li odpovídat v diskusi, musíte se nejprve přihlásit.