Otázka v diskusi:
sleva na zdravotním pojištění

Šárka Koutná, 25.1.2023

Dobrý den,
prosím Vás, jsme zaměstnavatel s více jak 50% zaměstnanci s invalidním důchodem. Jak je to se slevou na zdravotní pojištění, když zaměstnance nepodepíše prohlášení poplatníka k dani (růžový formulář). Slevy na poplatníka a invaliditu nemá, to je jasné a slevu na zdravotní pojištění (od 1.1.2023 14074,-Kč)? Když prohlášení nepodepíše nemá nárok ani zaměstnavatel? Tvrdí nám to programátoři.
Děkuji za odpověď
Koutná

5 odpovědí:

  • Michal Mach, 25.1.2023

    Dobrý den,

    Zaměstnání invalidních důchodců ovlivní odvod zdravotního pojištění u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, pak zde de tvoří vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění pouze rozdíl mezi skutečným výdělkem a stanovenou hraniční částkou . Musí se však jednat o poživatele invalidního důchodu. To se přiznám že jste mě zaskočila, Je jasné že nepodepíše li invalida prohlášení, pak neuplatňuje slevy ( vlastně má nižší mzdu ) ale on nemusí podepsat prohlášení ( případně si může slevy dodatečně uplatnit v DP ) , ale jestli je nutná provázanost slevy na ZP zaměstnavatele s uplatněním slevy zaměstnance ( tedy s podepsáním prohlášení ) , to nevím. Já osobně bych se jich zeptal, kdy to je uvedeno, protože invalida je invalidou ( pro zaměstnavatele ) i když prohlášení nepodepíše.

    ale nevím, já jsem to dosud neřešil.
  • Michal Mach, 25.1.2023

    Nejlépe uděláte, pokud si podáte dotaz přímo na ZP, kam odvádíte jako zaměstnavatel ZP. Podejte to mailem ať máte něco v ruce, oni normálně komunikují.
  • Šárka Koutná, 27.1.2023

    Písemný dotaz jsem už vznesla na VZP, tak uvidíme, kdy bude odpověď. Taky si myslíme, že jsou to rozdílné věci - daň z příjmu a zdravotní pojištění a nevidím důvod, proč by zaměstnavatel i zaměstnanec neuplatnili slevu na ZP. Nikdo jim to už nevrátí.
    Přešli jsme na nový program a tam to nejde zadat ručně.
  • Michal Mach, 27.1.2023

    Dobře jste udělala, někdy je nejjednodušší řešení, tím nejlepším.

    Ať se Vám daří.
  • Metodická rada SÚ ČR, 3.3.2023

    Dotaz se týká stanovení vyměřovacího základu u pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců, kterým byl přiznán invalidní důchod a kteří pracují pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením.

    V této věci je klíčové ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ve zmíněném ustanovení je zakotveno pravidlo týkající se zaměstnanců zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Je-li u takového zaměstnavatele zaměstnán zaměstnanec, kterému byl přiznán invalidní důchod, je u něj vyměřovacím základem „částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát“. Jinými slovy od příjmu takového zaměstnance, který vstupuje do vyměřovacího základu, se odečítá vyměřovací základ pro státní pojištěnce (v roce 2023 činí tato částka 14 074 Kč měsíčně). V důsledku tohoto pravidla je tak pojistné na veřejné zdravotní pojištění u těchto zaměstnanců nižší.

    Toto pravidlo nijak nesouvisí s tím, zda pro účely daně z příjmů fyzických osob daný zaměstnanec u zaměstnavatele učiní (podepíše) či neučiní prohlášení k dani či jaké slevy na dani (v případě podepsaného prohlášení) uplatňuje. Znamená to tedy, že i když zaměstnanec u zaměstnavatele neučiní prohlášení k dani ve smyslu § 38k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovací základ stanoven v předchozím odstavci uvedeným způsobem. Stejně tak platí, že pokud zaměstnanec prohlášení k dani sice učiní, ale neuplatňuje slevu na invaliditu, při splnění ostatních podmínek je možné tzv. odpočet pro státní pojištěnce uplatnit.

Chcete-li odpovídat v diskusi, musíte se nejprve přihlásit.