V dotazu se neuvádí, z jakého důvodu má být účetní závěrka sestavena. Pokud by měla sloužit ke zjištění vypořádacího podílu, pak by východiska a odpověď byly následující.
Podle § 42 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí. Zákaz nebo omezení přechodu podílu v akciové společnosti a v bytovém družstvu se zakazuje.
Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechny práva spojená s podílem.
Podle § 36 odst. 1 ZOK při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádání (dále jen „vypořádací podíl“), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
Podle § 36 odst. 2 ZOK neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci.
Podle § 36 odst. 3 ZOK se odstavec 2 nepoužije, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce uvedené v odstavci 2. Společenská smlouva může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího podílu.
Podle § 36 odst. 4 ZOK vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše podle odstavce 2 nebo 3, ledaže společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem určí jinak.
Podle § 19 zákona o účetnictví účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy (viz § 17 odst. 2). Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.
V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, účetní jednotky sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen „mezitímní účetní závěrka“). V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3. Ostatní ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí obdobně.
Podle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechny předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.
Podle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku.
Pokud z výše uvedeného vyplývá, že ke dni úmrtí společníka je účetní jednotka povinna sestavit účetní závěrku, bude to mezitímní účetní závěrka. Řádná účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, kterým končí účetní období, a den úmrtí společníka není tímto dnem. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje v ostatních případech, kdy se uzavírají účetní knihy, a úmrtí společníka není tímto případem.
Jak je výše uvedeno v případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky mimo to, že neuzavírají účetní knihy, provádí ostatní závěrkové operace:
- inventarizace pro účely vyjádření ocenění,
- časové rozlišení nákladů a výnosů,
- dohadné položky,
- zaúčtování odpisů (ne daňové odpisy),
- opravné položky,
- rezervy,
- kurzové rozdíly,
- přecenění na reálnou hodnotu,
- odložená daň,
- splatná daň z příjmů nebo rezerva na daň z příjmů (nesestavuje se přiznání k dani z příjmů).
K mezitímnímu účetnímu výkaznictví vyšla interpretace Národní účetní rady I-31.
