Podle § 116 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zánikem právnické osoby, která je společníkem, přechází obchodní podíl na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může přechod obchodního podílu na právního nástupce vyloučit.
Obchodní podíl se dědí. Společenská smlouva může dědění obchodního podílu vyloučit, nejde-li o společnost o jediném společníku. Ustanovení § 156 odst. 10 obchodního zákoníku se použije přiměřeně. Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou povinnost stanoví. Účast dědice ve společnosti však nelze zrušit, jestliže je jediným společníkem.
Nepřechází-li obchodní podíl na dědice nebo právního nástupce, použije se obdobně ustanovení § 113 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku.
Podle § 156 odst. 10 obchodního zákoníku zemře-li akcionář, je oprávněn vykonávat práva s akcií spojená dědic, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Je-li více dědiců, platí ustanovení odstavce 9 obdobně. Pokud se dědicové nedohodnou, určí na návrh společnosti osobu oprávněnou, vykonávat práva spojená s akcií do doby skončení řízení o dědictví soud.
Podle § 156 odst. 9 obchodního zákoníku akcie může být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcie se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce. Na vzájemné vztahy mezi spolumajiteli akcie se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.
Podle § 113 odst. 5 obchodního zákoníku obchodní podíl vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada.
Podle odst. 6 nedojde-li k převodu obchodního podílu podle odstavce 5, rozhodne valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jinak může soud společnost bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Rozhodnutím valné hromady o rozdělení obchodního podílu mezi společníky přechází na společníky rozdělený obchodní podíl za podmínek stanovených valnou hromadou.
Podle § 61 odstavec 2 obchodního zákoníku při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.
Pokud podle výše uvedeného přehledu nedojde k dědění vypořádacího podílu a výše vypořádacího podílu se bude stanovovat podle výše vlastního kapitálu, je společnost povinna sestavit ke dni úmrtí společníka řádnou účetní závěrku (pokud den úmrtí je shodný s termínem řádné účetní závěrky), mezitímní účetní závěrku nebo mimořádnou účetní závěrku (pokud je den úmrtí shodný se dnem sestavení mimořádné účetní závěrky sestavované z jiného důvodu) jako podklad pro zjištění vypořádacího podílu.
Podle § 19 odst. 3 zákona o účetnictví v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, účetní jednotky sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen „mezitímní účetní závěrka“).
Podle § 20 zákona o účetnictví řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem účetní jednotky, které splňují kritéria v tomto paragrafu uvedená.
Pokud budete sestavovat mezitímní účetní závěrku, není povinnost mít tuto závěrku ověřenou auditorem (obchodní zákoník tuto povinnost nenařizuje).
